|
| |
|
|
Rizikové faktory v kabině sklízecích mlátiček
ŠTEMBERK, Martin
Diplomová práce je zaměřená na sklízecí mlátičky z hlediska hlučnosti, prašnosti a teploty v kabině. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se nachází základní údaje a pojmy z oblasti sklízecích mlátiček, akustických materiálů a ochrany zdraví při práci v zemědělství. V praktické části bylo provedeno samotné měření hlučnosti, prašnosti, teploty a vlhkosti vzduchu v kabině sklízecích mlátiček. Měření probíhalo na pozemcích zemědělských družstev a soukromých vlastníků. Na základě naměřených hodnot byl vytvořen přehled parametrů jednotlivých strojů.
|
|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
|
Stanovení aerosolizovatelné složky pouličního prachu a její mineralogická a tvarová analýza
Lebedenko, Viktoriia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Vodička, Petr (oponent)
Jedním z významných zdrojů aerosolových částic PM10 v městském ovzduší je resuspenze pouličního prachu. Cílem diplomové práce bylo stanovit emisní potenciál vzorků pouličního prachu, provést tvarovou a mineralogickou analýzu resuspendovatelné složky, a na základě zjištěných poznatků porovnat vybrané lokality. Odběry vzorků byly provedeny v únoru 2014 ve třech městech Ostravě, Praze a Plzni. Pro účely této diplomové práce bylo v resuspenzní komoře rozprášeno devět vzorků z vybraných lokalit: náměstí v centru města, tramvajový pás u zastávky v centrální části města, kraj zpevněné komunikace u obrubníku v centrální části města. Morfologická a elementární analýza byla prováděna pomocí skenovacího elektronového mikroskopu s EDS detektorem. Byla odhalena přítomnost minerálních složek jako křemene, chloritu, kalcitu, živce a kaolinitu. Ve vzorcích z Ostravy byly nalezené částice kulatého tvaru oxidů železa. Plzeňské vzorky obsahovaly vlákna amfibolového minerálu - aktinolitu. Rentgenová prášková difrakce při zvýšené citlivosti určila přítomnost amfibolového azbestu ve vzorcích z Ostravy a Prahy. Byl stanoven hmotnostní podíl jednotlivých velikostních frakcí rozprášených vzorků. Byla sledovaná dynamika velikostních distribucí hmotnosti aerosolu v komoře. Velikostní distribuce částic byla bimodální (2,5 µm...
|
|
|
Experimentální stanovení personální expozice PM10 na vybraných pracovištích povrchového lomu na hnědé uhlí
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Práce porovnává experimentálně zjištěné hodnoty PM1, PM2,5, respirabilní frakce a PM10 mezi kabinou řidiče a venkovním ochozem kolesového rýpadla v hnědouhelném lomu Doly Nástup Tušimice v období od 16. 3. do 23. 3. 2015. Pro měření koncentrací jednotlivých frakcí byly použity přenosné laserové nefelometry. Ve venkovním prostředí byla potvrzena převaha hrubého aerosolu, která z celkové doby měření představovala 82 %. Frakce PM10 převažovala ve venkovním prostředí a měnila se v průběhu dne, v závislosti na vykonávané činnosti pracovníka. Vliv na koncentraci PM10 měl pravidelný úklid zametáním v úsecích přesypů. V kabině řidiče byly zjištěny výkyvy koncentrací PM1 vlivem pobytu kuřáků na tomto pracovišti. Z těchto příčin dochází k rozdílům koncentrací mezi jednotlivými pracovními směnami. Současně byla monitorována teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu v obou typech pracovního prostředí. V kabině řidiče teplota vzduchu dosahovala průměrně hodnot mimo optimální rozsah doporučený pro pracovní prostředí. Práce dále zjišťuje personální expozici řidiče kolesového rýpadla, která se pro celkovou koncentraci pohybuje pod limitem. Potenciálně zdravotně rizikovějšími se jeví menší frakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Lokalizace a charakteristika hot-spot pro PM10 v Praze 7
Nechvátalová, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Kozáková, Jana (oponent)
Zhoršenou kvalitou ovzduší trpí mnoho měst, neboť soustřeďují velké množství antropogenních zdrojů znečištění ovzduší, zejména aerosolových částic o aerodynamickém průměru menším nežli 10 m, PM10. Vzhledem k vysoké urbanizaci je celosvětově urbánním PM10 vystaveno přes 50 % populace. Expozice zvýšeným koncentracím PM10 může zapříčinit vznik respiračních a kardiovaskulárních onemocnění nebo předčasných úmrtí. Proto městská část Praha 7 uzavřela dohodu s Laboratoří pro studium kvality ovzduší (PřF UK) na provedení prostorově a časově detailního šetření koncentrací PM10 na jejím území. Za tímto účelem byla na Praze 7 provedena mobilní měření PM10. Zájmové území bylo rozděleno na 6 menších lokalit a na každé lokalitě byla stanovena jedna fixní trasa (3,4-4,5 km). V období od prosince 2019 do května 2020 bylo během 10 dnů měření provedeno v časech od 8:00, 12:00 a 17:00 celkem 174 pochůzek. Členové týmu procházeli trasy s přístroji DustTrak a GPS Garmin, které detekovaly každou vteřinu hmotnostní koncentrace PM10 a přesnou polohu pro synchronizaci dat PM10 s místem detekce. Meteorologické podmínky byly během celého období měřeny profesionální meteorologickou stanicí. V průběhu většiny měřených dnů byly koncentrace PM10 v Praze 7 podlimitní. Nadlimitní koncentrace byly detekovány 16.01.2020, což byl ale...
|
|
|
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy
Knobová, Veronika
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy Bc. Veronika Knobová Abstrakt Úvod: Během vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 byly v celé Evropě naměřeny velmi vysoké teploty a vysoké koncentrace znečišťujících látek, především O3 a PM10. Tyto vlny vedra měly významný vliv na lidské zdraví a zvýšení počtu úmrtí z kardiovaskulárních a respiračních příčin. Zkoumali jsme, zda se srpen 2003 a červenec 2006, měsíce mimořádné z hlediska vysokých teplot a vysokých koncentrací O3 a PM10, projevily na zvýšení celkové úmrtnosti a zvýšení úmrtnosti z respiračních a kardiovaskulárních příčin lidí žijících v Praze. Metodika: Na zjištění vlivu vlny vedra na zvýšenou úmrtnost jsme použili negativní binomickou regresi (podtyp Poissonova modelu). Model zahrnoval meteorologické faktory (teplotu, vlhkost), kalendářní jevy a koncentrace znečišťujících látek (O3, PM10, NO2, SO2, CO). Jako nejvhodnější byl vybrán výpočet s 1-denním zpožděním (lag1). Výsledky: Zjistili jsme zvýšení relativního rizika úmrtnosti v důsledku vlny vedra v létě 2003 a 2006 ve všech námi sledovaných faktorech (celková úmrtnost, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin, úmrtnost z respiračních příčin). V žádném ze sledovaných faktorů však nevyšlo zvýšení úmrtnosti statisticky významně. Vyšší relativní riziko bylo zaznamenáno u žen. Závěr:...
|
|
|
Porovnání koncentrace tuhých znečišťujících látek uvnitř stáje v rozdílných technologiích velkochovů drůbeže
ŠONKA, Jan
Intenzivní chovy drůbeže uvolňují kontaminované plyny, zápachy, mikroorganismy a velké koncentrace prachových částic. Prachové částice negativně působí na zdravotní stav člověka a chovaných zvířat. Velké zdravotní riziko představují prachové částice o průměru menším nebo rovným 4 m, které můžou putovat až do oblasti výměny plynu v lidském respiračním systému. Cílem diplomové práce bylo změření hodnot prachových částic PM10 v intenzivních chovech drůbeže v závislosti na stáří kuřat. Dalším cílem bylo výsledné hodnoty porovnat mezi jednotlivými farmami a porovnat je s hodnotami, které jsou uvedeny v tabulce 5.15 na 157 stránce dokumentu Final TWG meeting for review of the IRPP (Integrated Pollution Prevention and Control - Integrovaná prevence a omezování znečištění) BREF (Reference Document on Best Available Techniques - Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách). Měření probíhalo na farmě Alas a.s. v Hartmanicích a na farmě Farma u lesa a.s. v Sudoměřicích u Bechyně.
|
|
| |
host ::
RSS.